Adaptace a stresory

BĚHEM ADAPTACE ČLOVĚKA OVLIVŇUJÍ TYTO STRESORY

biologické – jsou důsledkem vystavení se bakteriím, virům, plísním, parazitům. To vše je součástí našeho okolí neustále.

chemické – vystavení těla toxinům, pesticidům, herbicidům, fungicidům, insekticidům, těžkým kovům, domácím a průmyslovým chemikáliím, výparům, prachu, kouři, tabáku, syntetickým látkám, drogám atd.

enviromentální – tělo je exponováno extrémním horkem, zimou, hlukem, ultrafialovým zářením, změnami barometrického tlaku, nadmořskou výškou, zdravotní prostředí, ad.

alergeny – xenoestrogeny (cizorodé látky, imitující účinky estrogenů), elektromagnetické vlivy (mikrovlny, radiové vlny, vysokonapěťové pole elektrického vedení, radioaktivní záření aj.).

nutriční – látky v potravinách, které vyvolávají (u některých lidí) alergii. Rafinované a mnohokrát zpracované potraviny, čili potraviny chudé na minerály (pěstované v nekvalitní půdě), nedostatečná výživa, alkohol, drogy, cigarety, volné radikály při konzumacích např. trans tuků (ztužené tuky). Volné radikály, které vznikají jako přirozené vedlejší produkty buněčného metabolismu nám též škodí.

fyzické – tedy tělesné faktory jako např. vysoký krevní tlak, namáhavá fyzická činnost, nepřiměřený tělocvik, chirurgický zákrok, zranění, úrazy, hlad, nedostatek kyslíku, intoxikace užíváním drog, nedostatek spánku, vážná onemocnění, infekce, těhotenství, chronická nadměrná stimulace ad.

psychologická – škodíme si strachem, depresi, hněvem, úzkosti, obavami, touhou, žalem, steskem, duševní nemoci, významnou psychickou změnou, duševními traumaty, zničujícím pocitem přílišné odpovědnosti…  Psychický stres je často provázen stresem fyzickým.

duchovní – vyvolané pocitem ztráty smyslu života, nebo onemocněním duše.

To je jen malý výčet problémů. Bylinné složky mají vždy příznivý vliv na náš citlivý organismus, jak popisují i nejstarší dochované herbáře. Patří k nim Senongův z Čínské dynastie Phijcheng existující 7000 let př.n.l.

Novodobé studie výzkumu bylin se provádějí v bývalém sovětském svazu v největším biomedicinském institutu na světě. Kdyby se provádělo více seriózního vědeckého výzkumu na světě mediky, pak by studie lékařských komunit zřejmě dosáhla stejných výsledků, kterých specialisté na Ajurvéda a Čínskou medicínu získali už tisíce let zpět. Ale různé obtíže ve vědecké a lékařské komunitě neumožnily dojít k oním závěrům. Důvodů je několik. Roli hrají ekonomické zájmy ve smyslu, že rostliny nejsou dost drahé, aby pro obchodníky měly valnou cenu, ve srovnání s cenami farmaceutických výrobků. Společnost, jež obchoduje s farmaceutickým zbožím a doplňky stravy ví, že na drahém výzkumu rostlin v počátcích nevydělá. Rostlinné výrobky lze jen obtížně patentovat. Ale bez patentu, tohoto druhu ochrany, nebudou mít společnosti chuť investovat do výzkumu fytofarmatik větší částky peněz. A my nebudeme mít dost přirozených možností udržet své tělo zdravé!