HISTORIE A JEJÍ ODKAZ

Už odedávna, kam až sahají naše poznatky a záznamy, 7000 let zpět jistě, se s úspěchem k léčení používaly rostliny a přírodniny. To co nyní znovuobjevujeme!

ROSTLINOLÉKAŘSTVÍ

V textech je jasně patrno, jaký je rozdíl v tom, jak fungují chemické léky (toxické) a jak fungují přírodní divoce rostoucí byliny, které jsou šetrné, blahodárné a hojivé pro lidský organismus. Rostlinné směsi obsahující složité mnohé fytochemické složky, jichž používám cíleně k zasažení patogenních zárodků, parazitů, bakterií, virů, plísní, hub. Nepoškozují lidské tkáně, buňky, tělo. Nejsou jedovaté, neškodí prostředí střeva, nenaruší střevní nutnou mikroflóru, nezničí ji. A to nejdůležitější je, že dokáží v těle vytvářet protilátky, na rozdíl od chemicky vyráběných „léků, farmatik“.

Na jedné straně tedy máme na výběr Rostliny, které fungují, jak mají; na druhé straně chemikálie, které nám ubližují přímo i skrytě, nyní i později (to je zákeřné, nevidíme do toho, co nám provedou).

VĚDA A ANTIBIOTIKA

Negativní dopad tzv. léčby pomocí antibiotik je častý.

Řada vědců je přesvědčena, že opakované podávání antibiotik poškodí natolik vnitřní rovnováhu organismu, že v něm vzniknou vážné nemoci (rakovina, nervová onemocnění, epilepsie, neuropatie, Parkinsonova choroba, Alzheimerova ch., bezpočet dalších smrtelných onemocnění).

LÉČÍME SE, NEBO SI ŠKODÍME?

Farmaceuti vymysleli řadu toxických léků, jedů – které jsou schopné přerušit chorobné procesy, astmatický záchvat, nespavost, depresi či bolest hlavy. Přerušit ovšem neznamená léčit, toho schopni nejsou, natož vyléčit. Jednoduše řečeno, tyto toxické látky tělo ničí, nepřijímá ho za ozdravné, jen v dané situaci se jimi dočasně potlačí problém nemoci, která se později projeví o to intenzivněji či pokračuje skrytě a stává se chronickou, neléčitelnou. Tedy těžkou formou a navíc v zanedbaném rozsahu (než byla na počátku před „léčbou“).

Mnoho lidí dnes odmítá používat pojem: léky. Mluví jen o prášcích, o tabletách s obrovskými vedlejšími účinky a to až katastrofálními, o doplňcích výživy a podobně. Původní význam slova lék ztrácí význam, protože tzv. lék lidí neléčí. Můžete a chcete doufat, že když už jej berete, snad příliš neuškodí (to není jisté, na to bych se já nespoléhal).

Příklad: případ MUDR. J. Jonáše.

Manželka velmi známého hokejisty a trenéra brala déle než rok proti akné tetracyklin. Proti pouhému akné! Nežádoucím účinkem bylo to, že dostala epileptické záchvaty, na které málem zemřela! Těchto záchvatů se nezbavila, přetrvávají. Hm…

DĚTI A LÉKY

Ještě daleko horší je, že se antibiotika předepisují dětem na záněty středního ucha. Výsledkem je to, že děti mají záněty ucha opakovaně. Mnoho studií ukazuje, že antibiotika průběh zánětu zhoršují a opakovaně způsobují recidivy u dítěte několikrát ročně. Lékaři se vymlouvají, že prý je k podání antibiotik nutí matky dětí…

Varujícím příkladem poškození zdraví antibiotiky je bohužel sledován u většiny dětí. Když dostanou infekční onemocnění, na které berou antibiotika, ta zabrání vytvoření protilátek (pro budoucnost), které by chránily dětský organismus před další infekci. Z dlouhodobé perspektivy to je průšvih, je to krátkozraké řešení. Ale za jakou cenu?

Vědci v Rusku, Německu a v USA sledovali 2880 stovek rodin a zjistili u dětí, do 12 let, které braly 5 a vícekrát za sebou antibiotika to, že u nich existuje 80 krát větší pravděpodobnost, že budou trpět hyperaktivitou, vývojovými poruchami, nebo cukrovkou.

Příklad: několik stovek dívek a chlapců ve věku 13 let mělo plicní problémy, kvůli nimž jim lékaři předepisovali antibiotika. Jaký byl výsledek? Objevila se u nich těžká cukrovka! Neomycin poškozuje játra; tetracyklin ničí zuby a sluch; chloramfenikol zase způsobuje poruchy v kostní dřeni. Opakované podávání antibiotik vytváří rezistentní kmeny bakterii. Právě a hlavně v nemocnicích žijí mikroorganismy, rezistentní vůči všem antibiotikům.

ZNEUŽÍVÁNÍ (NADUŽÍVÁNÍ) ANTIBIOTIK

Antibiotika vyvolávají tlak v žaludku takový, že pacient má pocit, že v něm má kámen.

Dnes můžeme s naprostým klidem říci, že se v historii neobjevil žádný jiný lék, který by byl tak neužíván jako antibiotika. Snad možná jen steroidní hormon kortizon si s nimi nezadá.

V roce 1981 zveřejnil časopis “Review of infectious diseases“, že antibiotika jsou v polovině případů předepisována neoprávněně. Od té doby se situace ještě zhoršila, nemoudříme…

V 97 % případů jsou antibiotika předepisována na virové nemoci nebo na záněty mikrobiálního původu např. na záněty močového měchýře. Ve třech ze čtyř situací není antibiotikum nutné.

STŘEVA

Ve střevní flóře, při léčbě antibiotiky, nejsou usmrcovány pouze patogenní zárodky, ale hlavně bývá poškozena přirozená bakteriální flóra, kterou k životu člověk potřebuje. Střevo je nejrozsáhlejší tělesný orgán, dosahuje 200 metrů čtverečních (plochy). Střevní sliznice se následkem užívání antibiotik zanítí a poškodí. Nastane její propustnost pro nejrůznější cizorodé látky včetně toxinů. Mezi střevní stěnou a vnitřním prostředím v těle chybí řádné oddělení, což je velmi nebezpečný stav. Příznaky se projeví většinou průjmem. Zanedlouho se toxiny vyplaví do krve a roznesou se po všech orgánech v těle, včetně mozku. Jejich toxikace (otrava) způsobí ty nejtěžší nemoci: různé druhy rakovin, těžké stupně nervových onemocnění včetně hyper a hypo glykemie diabetu (cukrovky). V takto narušeném prostředí se neomezeně tvoří a usazují plísně, což je předstupeň rakovin.

LEDVINY A AMINOGLYKOSIDY

Dále z nejzávažnějších jsou nemocí jater a ledvin. Tato onemocnění způsobují léky: aminoglykosidy (antibiotika), amfotericin B, cotrimoxazol, cefalosporin, sulfonamid, virostatika (jako acyklovirus a ganciclovir). Polovinu selhání ledvin v nemocnicích mají na svědomí právě aminoglykosidy.  Dlouhodobé užívání pak zapříčinilo až ledvinovou insuficienci.

Penicilíny, cefalosporiny, chinolony (chemoterapeutikum), rifampicin – vyvolávají intersticiální nefritidu, což je velice zákeřné ledvinové onemocnění. V takovém případě nesmí být podán furosemid, který je velmi nefrotoxický (jedovatý pro ledviny). Vzájemná kombinace kteréhokoliv z vypsaných léků má vedlejší účinky a vede k nevratnému poškození ledvin!

RŮZNÁ ANTIBIOTIKA

U Penicilínu se při vysokém dávkování dostaví dokonce lehčí forma epilepsie, přecházející v značné křeče a dále se může rozvinout na poruchy v centrální nervové soustavě.

Streptomycin (aminoglykosid je jiný název pro antibiotika) působí tak, že se objeví poruchy rovnováhy, závratě, naklánění na zdravou stranu těla, výchylky končetin, poškození ušního labyrintu (tzv. pískání v uších = Tinitus).

Když přijímáme tetracyklin, vzniká nadměrná pigmentace a je nutno vyvarovat se slunění.

DROGOVĚ ZÁVISLÍ

Jedna z nejvážnějších poruch je problém srdečního rytmu či dokonce fibrilace komor. Také bývá často ovlivněn negativně krevní obraz a srážlivost krve.

U léčených alkoholiků existuje tzv. antabusový efekt. To znamená, že alkohol, nikotin a léky se nevhodně míchají a "kříží" (spolu dávají zlý efekt) a dojde k nejrůznějším nepříjemným jevům, jako jsou: zvracení, bolesti hlavy, závratě a nevolnost.

TLUSTÉ STŘEVO

Hlavními spouštěči negativ antibiotik jsou léčiva: amfotericin B, penicilin, cefalosporin, izoniazid a rifampicin.

Po aplikaci antibiotik se objevuje nedostatek vitamínů skupiny B, protože některé z nich jsou vytvářeny bakteriemi tlustého střeva, jehož mikroflóra je však antibiotiky zničena a tudíž tam střevo nic v tom ohledu neprodukuje.

Dále se častým používáním poškodí schopnost vstřebávání vitamínů A, C, K a některých minerálů (v tenkém střevu).

PROFESOR FLORIAN THALHAMMER

Působí na lékařské universitě ve Vídni, kde vede oddělení infekčních chorob a tropické medicíny.

Až 80% lidí se zmiňuje, že mají alergickou reakci na 2 a více antibiotik.

Profesor řekl, že neexistují žádná mírná antibiotika. Celkové studie prokázaly, že antibiotika jsou často ordinována zcela zbytečně a přesto je lékaři neustále předepisují! I v případě kašle, nachlazení apod. Mnozí lékaři považují dokonce antibiotika za bezpečný lék pro pacienty. Tento závěr je varovný! Proč? Zejm. proto, že bakteriální rezistence v našich tělech je vůči antibiotikům silná a stále rostoucí, nabývá na odolnosti exponenciální řadou. Jejich negativní dopady na lidské organismy jsou obrovské.

Podle profesora Thalhammera vyvolávají veškeré léky, včetně antibiotik, alergické reakce. Např. vznik nekontrolovatelné horečky, kožních projevů…

Podle vědců prý neexistují žádné studie pozorování vzhledem k užívání klasických léků. Ale přesto se objevují symptomy jako: zimnice, svalová bolest (myalgie), zpomalená frekvence srdečního tepu (bradykardie), bolesti hlavy. Jak je to možné?

TETRACYKLIN

Tetracyklin byl objeven na počátku 50 let minulého století. U nás byl odzkoušen poprvé ve věznicích na vězních: v Jáchymově, Leopoldově, Borech.

Toto antibiotikum bylo izolováno z mikroorganismu streptomyces aureofacines. Tetracyklin je velmi škodlivý, je kontraindikovaný (zcela nevhodný) u dětí, u těhotných a u kojících žen. Tetracyklin se ukládá v kostech a zubech. Prvním stupněm je zubní sklovina, zabarvená žlutohnědě. Druhým stupněm je vskutku strašný vzhled zubů.

ANTIBIOTIKA ANEB CO VÁM LÉKAŘI NEŘEKNOU!

Řekneme si něco o lécích, chemických látkách v nich, o jejich toxicitě, jak jsou účinné, na jakém principu pracují a co znamenají pro lidský organismus.

Prioritně probírané téma: vedlejší účinky syntetických antibiotik.

Antibiotika byla vyvinuta (penicilin) pro určitou specifickou situaci. A to pro vojáky za druhé světové války, aby u nich na bojištích nedošlo v případě problémů k okamžité otravě, nebo k příliš vysokým teplotám ad. Tam bylo použití penicilínu namístě. Byl určen jen k okamžitému rychlému použití tam ve válečné zóně na místě přímo, na krátkou omezenou dobu a poté se přistoupilo k normální terapii, která byla pro danou zdravotní potíž osvědčena.

V průběhu času se bohužel z antibiotik stal všelék (?) a my nyní doplácíme na to všichni, od kolébky až do hrobu (bez rozdílu věku).